Cíle: Bavit se fotbalem, ale i dosahovat výsledků
Jak jsme již veřejnost informovali, po krátkém působení u fotbalové devatenáctky MSK odešel k prvoligovému celku mužů 1.FK Příbram trenér Petr Maléř. Sám se zodpovědně postaral o svou náhradu, oslovil Jiřího Pechu, rovněž trenéra, který vyrostl v Brně. Následně došlo po jednání se sportovním ředitelem kopané MSK Milanem Valachovičem rychle k dohodě o spolupráci. Kdo je dvaačtyřicetiletý Jiří Pecha, jaký je jeho sportovní životopis a s čím do Břeclavi přichází, to je obsahem dalších řádků.
Kdy a kde jste se s fotbalem seznámil?
„Jsem rodákem z Brna-Žabovřesk, kde jsme bydleli nedaleko fotbalového hřiště. Již v mateřské škole jsme chodili ven a proháněli jsme míč, což mě hodně bavilo. Když jsem měl čtyři roky, šel jsem se sám přihlásit do sportovního klubu SK Žabovřesky. Tam jsem byl až do čtrnácti let, většinou jsem hrál městské soutěže, už jako žák jsem nastupoval v družstvu dorostenců.“
Pak jste šel do nejznámějšího brněnského klubu, do Zbrojovky.
„Ve Zbrojovce jsem byl do osmnácti let, než jsem narukoval do Dukly Praha a byl zařazen
do jejího béčka, VTJ Tábor. Tam jsem hrál 3.ligu.“
Po vojně jste jako hráč Zbrojovky hostoval v Lerku Brno.
„Hráli jsme 3.ligu a postoupili jsme do ligy druhé. Byl jsem nejlepším střelcem soutěže, soupeřům jsem nastřílel kolem dvaceti branek.“
V Lerku jste ale již ve 2.lize nepokračoval.
„Odešel jsem do Uherského Hradiště, což byl předchůdce dnešního Slovácka. To byly nejplodnější tři roky mé aktivní fotbalové kariéry. Šli jsme ze třetí do druhé a pak i první ligy, každý rok jsme slavili postup.“
Proč jste si nejvyšší soutěž v Hradišti nezahrál?
„Klub měl finanční problémy, tak jsem se vrátil do Brna a půl roku jsem hrál třetí ligu
ve sloučených klubech Ivanovic a Rosic.“
Pak jste střílel branky v zahraničí.
„Rok jsem působil v Řecku, v městě Tirnavos nedaleko Larisy, kde jsem hrál třetí řeckou ligu. Bylo to ale daleko od domova, a proto jsem se přemístil do Rakouska. Tam již třináct let v pohodovém režimu pěstuji svůj milovaný sport. Vystřídal jsem šest, možná sedm klubů, z nichž ten nejkvalitnější hrál na úrovni naší třetí ligy.“
Kdy jste začal s trenérskou činností?
„V roce 1997 v FC Medlánky jako trenér přípravky. Tam jsem pracoval 2,5 roku.“
Znovu pak vaše cesta vedla do Zbrojovky Brno.
„Ve Zbrojovce jsem se trenérsky vyvíjel. Zvyšoval jsem si postupně trenérskou kvalifikaci a v roce 2009 jsem získal nejvyšší profi licenci trenéra mládeže. Od přípravky přes mladší a starší žactvo jsem se dostal až k dorostu. S některými ročníky jsem postupoval, některé jsem trénoval jen jednu sezónu. Největších úspěchů jsem dosáhl s ročníkem 96, který se stal halovým mistrem ČR mladšího žactva a na venkovním hřišti skončil v ČR druhý za Spartou Praha. To bylo v sezóně 2008-2009.“
Do Břeclavi jste přišel z Brna?
„Ne ještě jsem jeden rok trénoval muže v Rosicích.“
Jak sladíte trénování starších dorostenců MSK a své aktivní hraní v Rakousku?
„Do konce podzimu 2013 termíny naštěstí nekolidují, pak své zahraniční působení ukončím, aby k dalším možným kolizím nedocházelo a abych se práci s mládeží MSK mohl plně věnovat.“
Jaké má Jiří Pecha rodinné zázemí?
„Jsem ženatý, máme dva syny. Starší Jiří (17 let) prošel Zbrojovkou Brno a nyní hraje
na postu záložníka za celek U19 v Hodoníně, kde usiluje o svůj další sportovní růst. Mladší Adam (12) hraje za FC Svratka, což jsou dřívější Žabovřesky, je hráčem univerzálním, ale fotbalem se spíše jen baví. Manželka Romana je dcerou fotbalové legendy Zbrojovky Rostislava Václavíčka a zřejmě i proto má pro naše sportování pochopení.“
Máte čas na nějaké další koníčky?
„Jen minimální, fotbalu se věnuji cele. Když to jde, tak si rád zahraji tenis nebo se zabavím jiným sportem, kolem sportu se pohybují všechny mé aktivity.“
Má trenér Pecha svůj trenérský vzor?
„To ne, jdu svou cestou. Rád ale vzpomínám na trenéra Františka Haraštu ve Zbrojovce, kterého považuji za jednoho z nejlepších trenérů mládeže v celé bývalé ČSSR. Za jeho éry přecházelo každoročně 4-5 hráčů do áčka mužů, nikdo nechtěl z Brna pryč. Taková tam byla líheň talentů. Některé prvky z dílny trenéra Harašty ve své práci používám.“
S jakými cíli začínáte svou trenérskou práci v MSK Břeclav?
„Chci, aby družstvo starších dorostenců U19 hrálo v klidném středu tabulky. Aby hráči chodili do klubu rádi, bavili se fotbalem, ale také aby předváděli dobrou hru a dosahovali dobrých výsledků. Totéž budu vyžadovat jako šéftrenér dorostu i po trenérech mladšího dorostu U17 a U16. A samozřejmě v prvé řadě bych chtěl předávat jednoho, dva hráče ročně áčku mužů MSK.“
Zpět