Brankář Josef Šurkala si staví postupné cíle
Břeclav. V družstvu mladšího fotbalového dorostu MSK Břeclav U16 nastupuje obvykle do branky v prvním poločasu Josef Šurkala, patnáctiletý rodák z Kněždubě, obce vzdálené 3 km od Tvarožné Lhoty v regionu Strážnice.
V Kněždubě začal malý Josef s fotbalem již ve věku 4,5 roku. Trenérem mládeže zde byl jeho strýc, tak za ním zašel s přáním, že chce hrát také. Do šesti let hrál v záloze. Chtěl být útočníkem, běhat po celém hřišti. Chytat začal v šesti letech a když měl osm a hráli proti Veselí nad Moravou, tak na sebe upoutal pozornost vedení družstva soupeřů a byl angažován do klubu, který figuruje ve vyšších soutěžích. Ve Veselí se dostal i do rukou trenéra Jaroslava Řezáče, který ho má s Janem Dohnálkem v péči nyní v MSK. Josef Šurkala je rozhodný při hájení branky i při osobním jednání. Ve dvanácti letech se nepohodl s vedením klubu ve Veselí a odešel do Slavoje Rohatec. Tam ho trénoval Oldřich Domanský, který byl zároveň trenérem výběru staršího žactva okresu Hodonín. Od léta 2012 je talentovaný brankář hráčem MSK Břeclav. Věří si na vysoké míče, ve vzdušných soubojích se přímo vyžívá. Zlepšit chce všechno. „Kdo chce být nejlepší, musí všechno zlepšovat a čím více toho umí, tím více chce,“ říká mladík, který to má zjevně v hlavě srovnáno. Jeho vzory byli dříve Petr Čech a Iker Casillas, nyní se mu líbí jak chytá Joe Hart z Manchester City. Spíše má ale přímé vzory v brankářích staršího dorostu MSK, kteří mu dokáží poradit. Ze všech rad se snaží poskládat svůj brankářský profil. „Josef je u nás nový, je vidět, že neměl speciální brankářské zaměření tréninku. Jeho technika chytání se zlepšuje, není trémista, je docela jistý. Pilovat musí hru nohou, dále pracovat na centrovaných míčích, střelách, nakopávaných míčích. Má předpoklady, aby byl v budoucnu dobrým brankářem,“ přidává svůj pohled na strážce svatyně šestnáctky MSK trenér brankářů Martin Michalovič. Josef Šurkala chce mít podíl na tom, aby jeho celek uhrál v Moravskoslezské dorostenecké lize SCM co nejvíce bodů a posunul se v tabulce vzhůru. Také se chce dostat do reprezentace ČR U16, pak si bude stavět cíle další. Rád vzpomíná na zápas v žákovské kategorii proti Kostelci. Do poločasu byl zhruba patnáctkrát ohrožený, všechno chytil a vzbudil všeobecný obdiv. Byly ale i zápasy, které se mu nepovedly. Za dorost proti Domanínu pustil dvě „malé domů“, když chtěl míč odkopnout a on před ním skočil. Od té doby řeší odkopy placírkou a ne nártem. Josefův otec stejného jména hrával také fotbal, a to v okresních soutěžích v dresu Tvarožné Lhoty, a věnoval se i lednímu hokeji. Maminka Jana je nyní vedoucí družstva MSK U16, ve fotbalu se začala angažovat, když Josefův starší bratr Martin (ročník 1993) začal s kopanou v Kněždubě.
Ve škole se věnovala atletice, konkrétně krátkým i delším běhům a prý byla dost dobrá. Kromě fotbalu a dalších míčových sportů se ve volných chvílích Josef baví vycházkami se psy a hrami s nimi. Student prvního ročníku oboru kadeřník na SOU v Břeclavi chce po nástavbě pokračovat na vysoké škole se zaměřením na manažerství ve sportu. V působení ve sportovním prostředí vidí své současné i budoucí uplatnění.
Jaroslav Hýbner
Zpět